ROZVOD RODIČŮ A VNITŘNÍ KONFLIKT DÍTĚTE – SHUMAVAN

09.12.2015 05:54

Ještě jeden článek k zamyšlení z www.cestacloveka.sk

Zůstáváte žít po rozvodu s maminkou, ale řešíte vnitřní konflikt mezi tím, co přijímáte od ní, jako správné a tím, co jí, i sobě ukazujete jako táta – stín – vztah, který zůstal někde na půli cesty nevyřešený, od něhož oba utekli za něčím lepším – ať už do nového vztahu, nebo jen od sebe, aby měli klid. Pokud táta odešel za milenkou a maminka to v sobě nedokázala přijmout, vy jako dítě, cítíte její smutek, cítíte se být zodpovědní za situace, kdy se očekává, že se budete chovat “správně”, ale uvnitř to všechno cítíte jinak – utíkáte ze vztahu se smutnou mámou jinými cestami, které jí bolí, zraňují a otevírají stále nevyřešenou ránu. Cítíte pak pocit špatnosti a zodpovědnosti, protože na podvědomé úrovni předkládáte mamince dar v podobě jasného vzkazu: Mami, netuším, proč to dělám, proč se tak chovám, ale někde uvnitř sebe cítím, že právě tady leží tvé potlačované zranění, ukazuji ti ho svým chováním, podívej se na něj a uzdrav se prosím. Nepotlačuj svoje pocity, dovol si svoje emoce vypustit ven a podívej se pravdě do očí.

Pokud se tento jasný vzkaz míjí účinkem, stává se pak dospělým dětem to, že prožívají velké vnitřní dilema ve vlastním partnerském vztahu. Mám zůstat s někým, koho nemiluji, ale cítím se s ním v bezpečí a vím, že je to tak správné, třeba kvůli dětem, které spolu máme (maminka), nebo mám jít za hlasem svého srdce, tam, kde cítím život, oheň, vášeň, lásku, ale je to “špatné” (táta)?

Takový vnitřní souboj přináší spoustu myšlenkového chaosu, hlava je doslova přehlcená protichůdnými myšlenkami, je to stav, kdy žádná ze dvou variant nepřinese úlevu. Rozseknout tento stav totiž znamená, že to bude vždy někoho bolet. S tím rizikem se dlouho nechceme smířit. Chceme dělat věci správně, chceme z toho vyjít jako ti dobří, ale v životě jsou jednoduše situace, kdy to nejde. Kdy je třeba dát sebe na první místo, protože, když jsme v pořadníku stále na místě vzadu za partnerem, kterého opouštíme, za dětmi, které to bude bolet, tak, jako nás – jsme tou smutnou maminkou, která v životě není šťastná, nežije, ale jen přežívá.

Můžeme stát nad útesem v bouři a čekat až se vyjasní samo, což nás ovšem stojí hodně sil. Všechno to emocionální a myšlenkové napětí ustát a tvářit se, že se vlastně vůbec nic neděje, jen aby okolí netrpělo. Žít s věčnou maskou a úsměvem na tváři a být správní – bílí.

Nebo můžeme jít směrem k pravdě, která sice bolí, ale my se rozhodneme, že nám stojí za to, vědět na čem jsme a kdo vlastně jsme – tedy, kde je náš potlačovaný táta, co odešel (či se choval nehezky k mamince, k nám), nebo náš potlačovaný stín, který ukáže, že se umíme zachovat i “špatně”, podle zákona rovnováhy, která v životě musí jednou vystrčit růžky, protože taková je celistvost a celá pravda.

Otázka kdo vlastně jsem? vás ovšem nemine.

Řešením toho celého vnitřního boje mezi černým a bílým v nás, mezi mámou a tátou, mezi dobrem a zlem, správným chováním a nesprávným chováním, není jít do extrému, jen jednou stranou, ale začít se na celou situaci dívat jinak. Jednoduše změnit celé svoje myšlení. Překopat od základů svůj dosavadní pocit správnosti, který je naučený a obsahuje řadu přesvědčení, přes která nejede vlak. Překopat svůj dosavadní pohled na nesprávnost, která je také naučená a obsahuje přesvědčení a také strach – odpor, jít si za tím, co říká srdce, být “sobec”, být tím, kdo se rozhodne jít po vlastní cestě, která druhým nevoní.

To je přesně ten okamžik, kdy odejdete od mámy – bílé, ale i od táty – černé (může to být i opačně samozřejmě) a stanete se tím, kým doopravdy jste. Začnete se rozhodovat na základě toho, co Vám říká Vaše duše, nikoli Vaše naučená přesvědčení. Řada lidí bude namítat, k čemu nás to nabádá, to máme jednat jak se nám zachce, máme být sobečtí, jít si za svým, nechat trpět celou rodinu, děti…. Věřte, nebo ne, duše Vás nikdy nevede cestou bez svědomí, vede Vás tam, kde můžete nejlépe naplnit svůj potenciál i to, co jste si ujednali. Po změně úhlu pohledu můžete nakonec zůstat v manželství a přitom začít být na prvním místě. Dokonce uvidíte to, co jste předtím už neviděli ani nevnímali. Začnete žít tím, co cítíte, nikoli tím, co si myslíte a to je velký dar.

SHUMAVAN

*
Prevzaté z:
http://www.shumavan.cz/news/rozvod-rodicu-a-vnitrni-konflikt-ditete/

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode