PARTNERSKÁ HÁDKA - PORADENSKÝ ÚHEL POHLEDU PRO ČASOPIS VLASTA
O tématu bylo napsáno mnohé. Nabízím svůj poradenský úhel pohledu na partnerskou hádku a její zvládnutí bez negativních pocitů viny, lítosti, zlosti a mnoha dalších negativních emocí.
Vycházím ze zkušenostmi ověřeného přesvědčení, že druhého nezměním – nemohu ani nechci změnit. Mohu změnit pouze sebe (svůj přístup) nebo situaci.
Většinou se hádáme o nepodstatné věci. Každý to v sobě máme trochu jinak, a tak někdo chodí a průběžně „třaská“, jiný v sobě hromadí postupně drobnosti a vybuchne při přetlaku. Někdy již přicházející bouřku cítíme na dálku, jindy přijde jako blesk z čistého nebe. Někdy může vzplanout hádka jako „zdravotní ventil“ nahromaděných problémů a někdy se hádka stává „rituálem zvládání nahromaděných stresů“. Hádka jako výbuch všechno bez cenzury rozmetá.
Je to podle našeho osobnostního nastavení a podle naučeného způsobu zvládání těchto stavů.
Hádka je spor o úhel pohledu – „tady a teď“ to tahle vnímám. Rada: NIKDY SE NEHÁDEJME O TO, CO BYLO A NEPOUŽÍVEJTE KOMUNIKAČNÍ STOPKY. Znáte to, „tvoje máma mi tohle vždycky dělala naschvál a ty seš celá máma“. Nebo „vzpomínáš, jak jsem ti už tehdy říkala …, a teď to máš“. A pozor na tato slova, která často zablokují komunikaci či nastartují negativní emoci: „Ty musíš..“, „Ty nevíš, že…“, „ Všichni slušní lidé …“, „ Já bych to udělala takhle…“, „Když si tak línej, těžko můžeš…“atd. Zásadou komunikace je vyvarovat se hrubých slov a nedovolit vulgarity, ponižování nebo dokonce fyzické násilí. Pokud by k něčemu takovému docházelo, poraďte se a braňte se.
Hádka (spor, konflikt) je „tady a teď“ a každý máme svůj úhel pohledu, tedy svou pravdu. Velice důležitou dovednost naslouchání nám pomůže zvnitřnit přijetí myšlenky, že oba máme v tuto chvíli pravdu, a můžeme partnerovi v klidu a pozorně naslouchat. Navíc je důležité si uvědomit, že slova jsou symboly a odrážejí naše osobní zkušenosti. Všichni si okamžitě pod slovem srdce vybavíme symbol srdce, ale kdybychom ho měli namalovat, pak by bylo každé srdce jiné ve velikosti, odstínu barvy, tvaru, …. Proto další důležitá dovednost komunikace je umění klást otázky a parafrázovat. Nejvíce nedorozumění vzniká proto, že si nenasloucháme a nerozumíme. Rada: V KLIDU POSLOUCHÁM, CO MI TO VLASTNĚ ŘÍKÁ.
Někdy mě může obsah sdělení či situace zaskočit a v nepoučeném přístupu zase může vzplanout emoční reakce a hádka. Tady je třeba „Já- sdělení“, promiň zaskočilo mě to.., nemám dost informací…, teď je mi to nepříjemné řešit, …a navrhnout čas a místo, kdy se sejdeme (už oba připravení) a budeme věc řešit. Pokud účelově zjednoduším téma místa hádky, tak minirada: „nikdy se nehádejte v koupelně, v kuchyni a ve stoje“.
O co vlastně při hádce jde. Podívejme se na problematiku z tří základních nadhledů – rozum, emoce a naučené chování. Při hádce nastupuje vláda emoce nad rozumem, rozum jde stranou a my v krizi jednáme podle naučených vzorců chování. Na základě silné emoce ztrácíme kontrolu nad situací i nad vlastním jednáním, a tedy i nad řešením vůbec. V emoci nic nevyřešíme. Pokud je partnerova emoce silná, nemá cenu vstupovat do rozhovoru a je žádoucí nechat emoci odeznít. Současně však využívat rozum a pokoušet se rozklíčovat situaci. Rada: ZAMÝŠLENÍ: O CO JDE?, JAK SE MĚ TO TÝKÁ? CO MOHU PRO DOBRÉ ŘEŠENÍ UDĚLAT A MOHU VŮBEC K ŘEŠENÍ PŘISPĚT? KDYŽ NE JÁ, TAK KDO? STAČÍ NASLOUCHAT A VYJÁDŘIT POCHOPENÍ ČI PODPORU, KDYŽ JDE PRAVDĚPODOBNĚ O ZVLÁDNUTÍ EMOČNÍHO NAPĚTÍ?
Po odeznění emoce je dobré např. partnera obejmout či vzít za ruku či se mu jenom dívat do očí, ujistit ho o tom, že ho máme rádi a věc chceme řešit. Pak je důležité se posadit ( v sedě se „hádáme“ úplně jinak) a „položit problém na stůl“. Často doporučuji opravdu vzít si papír a tužku, napsat slovy „o co jde“ (vydefinovat problém) a papír položit na stůl. Zkušenost potvrzuje, že všechno, co dáme do slov se mám podaří vyřešit.
Rada: JAKÉ JSOU MOŽNOSTI DOBRÉHO ŘEŠENÍ A KTERÉ BUDE TO VHODNÉ? Hledáme dohody ne kompromisy, maximální zisky pro oba.
Znáte příběh o dětech a pomerančích? Za paní učitelkou přijdou dvě děvčata a mají jeden pomeranč. Jak ho spravedlivě rozdělit? Půl na půl. Ale když se učitelka zeptá a zjistí, že jedna nemá pomeranč vůbec ráda, ale potřebuje kůru na sběr a druhá vůbec nepotřebuje kůru, ale pomeranč má zkrátka moc ráda. Pak je dobré rozdělení pomeranče úplně jiné.
Rada: JAK MÁ VYPADAT DOBRÉ ŘEŠENÍ, CO VLASTNĚ CHCEME?
I tady je třeba si aktivně naslouchat a stmelovat odlišné způsoby mužského a ženského nahlížení i komunikace. Pozor na naše očekávání. Pro nás ženy rada – méně slov je často více. Buďme konkrétní a nečekejme, že muž ví a udělá. Při těchto slovech mi vždy naskočí ten mužský postoj – „ona neví, co chce, ale nepovolí, dokud to nedostane“.
Takže závěrečné shrnutí – je dobré odlišovat podstatné od nepodstatného, dát hádkám určitá pravidla a mít nadhled, pracovat s emocí, zapojovat mozek, být čitelná a opravdová. Přetvořte hádku na konstruktivní rozhovor, naslouchání a věcnou komunikaci bez emocí.
Ze své poradenské praxe mám tu zkušenost, že aktuálním předmětem partnerských hádek jsou finanční pasti, obtíže v práci či při nezaměstnanosti, problémy při výchově dětí nebo školním neprospívání, rozvodové tahanice o svěření do péče, domácí násilí atd. Neostýchejte se vyhledat odborné poradenství a pomoc.